Tipy na výlet
Horažďovice
Rozkládá se na levém břehu zlatonosné řeky Otavy. Odedávna je spojeno s historií nedaleké Práchně, jež dala jméno nejen hradu, který na ní stál, ale i celému kraji a tento název – kraj Prácheňský - se udržel v podvědomí lidu až do dnešní doby. Do 13. století se Prácheňským krajem rozuměla oblast, která zahrnovala přibližně dnešní Horažďovicko, Sušicko, Kašperskohorsko, Strakonicko a Vimpersko. V 15. století již zahrnoval i oblast Netolicka, Písecka a Blatenska.
Horažďovice jsou třetím největším městem bývalého Klatovského okresu. Mezi nejvýznamnější historické památky patří bezesporu kostel sv. Petra a Pavla již ze 13. století, hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele a klášterní kostel pany Marie. Přímo v centru se nachází rozsáhlý areál již zmíněného zámku, kde je umístěno muzeum, knihovna, informační centrum, dům dětí a mládeže a galerie. Nedaleko Horažďovic můžete najít bývalé lázně; léčivý pramen zde vytéká pod kapličkou sv. Anny do dnes.
Blatná
První dochovaná zpráva o Blatná je datována rokem 1235. Před koncem 13. Století je doložena existence hradu v souvislosti s majetkovými převody s dvorcem pod ním.
Nejstarší částí hradu je částečně dochovaná románská centrální kaple z doby kolem roku 1220. Je pravděpodobné, že již v první polovině 13. století zde byl palác s kaplí, ohražený zděnou hradbou. V té době byla Blatná v držení Bavorů ze Strakonic. Středověký stavební vývoj hradu je dosti složitý. K obvodové hradbě předhradí, datované k přelomu 13. a 14. století přibývali stavby. Před rokem 1407 to byl Starý palác v severozápadní části hradu, postavený za dalších majitelů Blatné, pánů z Rožmitálu.
Výjmečná malířská výzdoba interiéru sálu ve druhém patře Starého paláce je patrně dílem malířeze zemí frankovlámské oblasti, který pravděpodobně přicestoval s panem Lvem z Rožmitálu v roce 1467 ze zpadní evropy. Malby byly restaurovány společně se stavební obnovou paláce v letech 1974 - 1975. nástěnné malby restaurované v roce 1977 jsou téř ve druhém patře vstupn věže: Datování maleb do doby kolem roku 1480 určuje i stáří věže. Na věž navazuje kaple z 19. století se zbytky staršího zdiva a jihovýchodní budova z 15. století, upravovaná v polovině 19. století architektem B. gruberem. Následuje rejtův palác v jihozápadní části, postavený v letech 1515 - 1530 Benediktem Rejtem a obsahující i části staršího zdiva. Do předrejtovské výstavby se ještě řadí palác z počátku 15. století přestavěný za hrabat z Rozdražova koncem 16. století. Současně s přestavbou tohoto paláce vzniklo i nižší křídlo s kuchyní a vinopalnou, připojující se ke Starému paláci.
Strakonice
Nejvýznamnější a nejstarší památkou Strakonic je stejnojmenný hrad, který dnes stojí téměř v centru města na pravém břehu řeky Otavy. Jeho zajímavostí je nezvyklé spojení panského sídla s komendou johanitů. Na jižní straně areálu hradu stojí klášter s kostelem sv.Prokopa.
Písek
Na břehu řeky Otavy založili čeští králové v polovině 13. století hrad a město Písek. Díky těžbě zlata i čilému obchodnímu a výrobnímu ruchu město rychle vyrostlo a těšilo se přízni panovníků Přemysla Otakara II. a Václava IV., kteří zde bývali častými hosty. Od 14. století bylo centrem rozsáhlého kraje, který se nazýval Prácheňský. V první polovině 15. století hrálo důležitou úlohu mezi obránci kalicha. Počátek třicetileté války znamenal pro Písek katastrofu. Město bylo třikrát dobýváno a pokaždé dobyto, naposledy 30. září 1620, kdy ho císařští vojáci zcela zničili a obyvatelstvo z velké části zahynulo.
Od 19. století město zcela mění svou tvář - vystupuje z hradeb, na předměstích vyrůstají celé ulice nájemních domů, na radnici vítězí čeština, vznikají kulturní instituce a spolky a Písek je nazýván městem škol a studentů i Mekkou houslistů. Stává se též - jako město v moři lesů - vyhledávaným letoviskem a oblíbeným cílem turistů. Historické centrum Písku je nyní vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Hluboká nad Vltavou
Původně královský hrad Hluboká (Frauenberg) založil spolu s nedalekými Českými Budějovicemi ve 13. století český král Přemysl Otakar II. Hrad prošel složitým vývojem a jeho podobu poznamenalo čtvero přestaveb. O dnešní novogotickou podobu z r. 1871 se zasloužil rod Schwarzenbergů, v jejichž držení byl hrad od r. 1661. Vznikl tak objekt o 140 bohatě vybavených místnostech, s jedenácti věžemi (hlavní 60 metrů) a baštami, jehož členitému průčelí dominuje velký schwarzenberský znak s rodovým heslem "NIL NISI RECTUM" (Nic než právo).
České Budějovice
České Budějovice založil český král Přemysl Otakar II. v roce 1265 na soutoku řek Vltavy a Malše. Díky panovníkově přízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách se rychle hospodářsky vzmáhaly. Brzy se staly obchodním a řemeslným centrem celého kraje. Největšího rozkvětu bylo dosaženo v 16. století, především vlivem rozsáhlé těžby stříbra v okolních dolech a zisků plynoucích do městské pokladny z vaření piva, rybničního hospodaření či obchodu se solí. Pouze požáry, morové epidemie, války a politická nestabilita narušovaly hospodářský vývoj města. Stavba koněspřežní železnice, první na evropském kontinentě, vedoucí po trase České Budějovice – Linec v 19. století, podnítila rozvoj obchodu a průmyslu. V této době vznikaly významné továrny, které fungují až dodnes, např. továrna Hardtmuth, světově proslulé pivovary Budvar a Samson.
Tipy na výlet
Horažďovice
Rozkládá se na levém břehu zlatonosné řeky Otavy. Odedávna je spojeno s historií nedaleké Práchně, jež dala jméno nejen hradu, který na ní stál, ale i celému kraji a tento název – kraj Prácheňský - se udržel v podvědomí lidu až do dnešní doby. Do 13. století se Prácheňským krajem rozuměla oblast, která zahrnovala přibližně dnešní Horažďovicko, Sušicko, Kašperskohorsko, Strakonicko a Vimpersko. V 15. století již zahrnoval i oblast Netolicka, Písecka a Blatenska.
Horažďovice jsou třetím největším městem bývalého Klatovského okresu. Mezi nejvýznamnější historické památky patří bezesporu kostel sv. Petra a Pavla již ze 13. století, hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele a klášterní kostel pany Marie. Přímo v centru se nachází rozsáhlý areál již zmíněného zámku, kde je umístěno muzeum, knihovna, informační centrum, dům dětí a mládeže a galerie. Nedaleko Horažďovic můžete najít bývalé lázně; léčivý pramen zde vytéká pod kapličkou sv. Anny do dnes.
Blatná
První dochovaná zpráva o Blatná je datována rokem 1235. Před koncem 13. Století je doložena existence hradu v souvislosti s majetkovými převody s dvorcem pod ním.
Nejstarší částí hradu je částečně dochovaná románská centrální kaple z doby kolem roku 1220. Je pravděpodobné, že již v první polovině 13. století zde byl palác s kaplí, ohražený zděnou hradbou. V té době byla Blatná v držení Bavorů ze Strakonic. Středověký stavební vývoj hradu je dosti složitý. K obvodové hradbě předhradí, datované k přelomu 13. a 14. století přibývali stavby. Před rokem 1407 to byl Starý palác v severozápadní části hradu, postavený za dalších majitelů Blatné, pánů z Rožmitálu.
Výjmečná malířská výzdoba interiéru sálu ve druhém patře Starého paláce je patrně dílem malířeze zemí frankovlámské oblasti, který pravděpodobně přicestoval s panem Lvem z Rožmitálu v roce 1467 ze zpadní evropy. Malby byly restaurovány společně se stavební obnovou paláce v letech 1974 - 1975. nástěnné malby restaurované v roce 1977 jsou téř ve druhém patře vstupn věže: Datování maleb do doby kolem roku 1480 určuje i stáří věže. Na věž navazuje kaple z 19. století se zbytky staršího zdiva a jihovýchodní budova z 15. století, upravovaná v polovině 19. století architektem B. gruberem. Následuje rejtův palác v jihozápadní části, postavený v letech 1515 - 1530 Benediktem Rejtem a obsahující i části staršího zdiva. Do předrejtovské výstavby se ještě řadí palác z počátku 15. století přestavěný za hrabat z Rozdražova koncem 16. století. Současně s přestavbou tohoto paláce vzniklo i nižší křídlo s kuchyní a vinopalnou, připojující se ke Starému paláci.
Strakonice
Nejvýznamnější a nejstarší památkou Strakonic je stejnojmenný hrad, který dnes stojí téměř v centru města na pravém břehu řeky Otavy. Jeho zajímavostí je nezvyklé spojení panského sídla s komendou johanitů. Na jižní straně areálu hradu stojí klášter s kostelem sv.Prokopa.
Písek
Na břehu řeky Otavy založili čeští králové v polovině 13. století hrad a město Písek. Díky těžbě zlata i čilému obchodnímu a výrobnímu ruchu město rychle vyrostlo a těšilo se přízni panovníků Přemysla Otakara II. a Václava IV., kteří zde bývali častými hosty. Od 14. století bylo centrem rozsáhlého kraje, který se nazýval Prácheňský. V první polovině 15. století hrálo důležitou úlohu mezi obránci kalicha. Počátek třicetileté války znamenal pro Písek katastrofu. Město bylo třikrát dobýváno a pokaždé dobyto, naposledy 30. září 1620, kdy ho císařští vojáci zcela zničili a obyvatelstvo z velké části zahynulo.
Od 19. století město zcela mění svou tvář - vystupuje z hradeb, na předměstích vyrůstají celé ulice nájemních domů, na radnici vítězí čeština, vznikají kulturní instituce a spolky a Písek je nazýván městem škol a studentů i Mekkou houslistů. Stává se též - jako město v moři lesů - vyhledávaným letoviskem a oblíbeným cílem turistů. Historické centrum Písku je nyní vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Hluboká nad Vltavou
Původně královský hrad Hluboká (Frauenberg) založil spolu s nedalekými Českými Budějovicemi ve 13. století český král Přemysl Otakar II. Hrad prošel složitým vývojem a jeho podobu poznamenalo čtvero přestaveb. O dnešní novogotickou podobu z r. 1871 se zasloužil rod Schwarzenbergů, v jejichž držení byl hrad od r. 1661. Vznikl tak objekt o 140 bohatě vybavených místnostech, s jedenácti věžemi (hlavní 60 metrů) a baštami, jehož členitému průčelí dominuje velký schwarzenberský znak s rodovým heslem "NIL NISI RECTUM" (Nic než právo).
České Budějovice
České Budějovice založil český král Přemysl Otakar II. v roce 1265 na soutoku řek Vltavy a Malše. Díky panovníkově přízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách se rychle hospodářsky vzmáhaly. Brzy se staly obchodním a řemeslným centrem celého kraje. Největšího rozkvětu bylo dosaženo v 16. století, především vlivem rozsáhlé těžby stříbra v okolních dolech a zisků plynoucích do městské pokladny z vaření piva, rybničního hospodaření či obchodu se solí. Pouze požáry, morové epidemie, války a politická nestabilita narušovaly hospodářský vývoj města. Stavba koněspřežní železnice, první na evropském kontinentě, vedoucí po trase České Budějovice – Linec v 19. století, podnítila rozvoj obchodu a průmyslu. V této době vznikaly významné továrny, které fungují až dodnes, např. továrna Hardtmuth, světově proslulé pivovary Budvar a Samson.
